, která reprezentuje místa, která jsme již navštívili. Při kliknutí na tuto značku, se objeví okénko s krátkým popiskem.
Vyšli jsme v 15:45. Cesta byla velice dlouhá, ale i přes úporný
mráz, věčné chumelení a chladný vítr, jsme dorazili do prvního stanoviště. Pomáhali
jsme mnoha Eskymákům, jejich síla totiž nestačila na problémy, které jsme jim
pomohli vyřešit. Byli nám za to velice vděční a nabízeli nám jídlo a piti a
dokonce i příbytek na jednu noc, ale my jsme odmítli a šli dále.
Čím více jsme překračovali zamrzlou pustinu, tím byla větší a
větší zima. Mnozí z nás dostávali omrzliny jak na rukou, tak i na tváři. Byl to
boj o život, jeden bojoval za druhého. Vedoucí týmu utrpěl asi největší škody.
Sice ne fyzické, spíše psychické. Párkrát se totiž stalo, že členové týmu
vystoupili z řady a tím ohrozili svůj život. Psychika všech byla podlomená,
zbývalo ještě dojít polovinu cesty.
Najednou v dálce vidíme menší obydlí, chaty a především lidi,
kteří nám za menší pomoc nabídli jídlo a pití. Pomohli jsme jim vynést z lodi,
která byla ukotvená nedaleko od vesničky, náklad a suroviny. Mysleli jsme, že
to bude lehký úkol, ale nakonec to bylo těžší, než to zprvu vypadalo. Po nějaké
době jsme přesto do vesnice vynesli všechen náklad. Dostali jsme tedy najíst, odpočinuli
si a šli zase dál. Čekali nás poslední dvě zastávky výpravy.
Cestou nás potkalo nemilé překvapení. Sněžná bouře. Z ničeho
nic se nám za zády objevila bouře. Vedoucí nás proto popohnal, jenže bouře byla
blíž a blíž a tak jsme utíkali z plných sil. Najednou jsme uviděli chatu. Bouře
byla neustále za námi, chvilkami jsem slyšel, jak někdo volá o pomoc a pak
najednou bylo ticho. Rychle jsme se koukli za záda a na zemi ležel jeden z nás! Chtěli jsme se zastavit a pomoci mu, jenže nikdo k tomu už
neměl síly. Stihli jsme akorát tak doběhnout do chatky než bouře narazila na
dveře naší chaty. Poté zavládlo hrobové ticho. V tichosti jsme přespali.
Další den jsme velice brzo vstávali a vyrazili zpátky do
základny. Podle plánu jsme měli dorazit zhruba do hodiny, jenže mráz nám velice
ztížil cestu. Po návratu jsme dostali teplý čaj, ohřáli se u ohně a jen
odpočívali. Byla to velice těžká a namáhavá cesta. Přesto jsme ji zvládli. Přešli
jsme zamrzlou pustinu. Máme sílu zvládnout celý svět!
Pavel Zlámal
Žádné komentáře:
Okomentovat